Taroteilles

Živly jsou něco, co provází tarot od samého počátku zájmu o něj. Dnes jsou živly něčím, co k tarotu bezesporu patří a je s ním spojováno obdobně samozřejmě jako kabala. Jako vždy jde ovšem spíš o klišé, o dogma. Je to pohodlné. Je to funkční. Nejde se dostat ale nějak dál? Nelze připadnout na něco trochu lepšího?

Dalo by se říci, že pojetí živlů je v tarotové struktuře poměrně stabilní a nediskutovaná věc. Řazení je stálé (Hole-oheň, Kalichy-voda, Meče-vzduch, Mince-země). Docela dlouho se to dá brát v potaz jako samozřejmé. Někdy však narazíme v dílech okultistů a esoteriků na řazení jiné, od přirozenějších až po méně přirozené. Někdy jsou třeba Meče spojovány dokonce s vodou – na to mi už ovšem fantasie nestačí.

Když se však podíváte na staré rytiny, které se věnovaly letorám – lidským temperamentům (a s tím samozřejmě živly úzce souvisí), najednou se setkáte s velmi zvláštním posunem. Pro ukázku si vezměme třeba tuhle:

Typicky je tu Cholerik, tedy člověk ohnivého a výbušného založení, zobrazen po boku se lvem a v ruce drží meč. Lev bezesporu k ohni vždy patřil, co však ten meč? No jistě, vždyť co jiného bylo pro středověk prvotním symbolem agrese než meč? Meč byl právo, zakončení síly mužné ruky útočníků a obránců. Hlavně to ale byla zbraň, souvisela s řeží, krví, lítým bojem.

Další postavou je zde Sangvinik. Typ vzdušný, rozmarný (zahálčivý), má po boku svižnou opici a na ruce sokola. Vzduch zde souvisí s kratochvílí a uvolněním, zábavou.

Vedle něho je Flegmatik, typ vodní. Kliďas, který se pomalu rozhoduje a je opatrný. Ve váčku má uspořené mince, po boku ovci.

No a konečně Melancholik, zemský typ obdělavatele s holí a po boku s prasetem. Typ pomalý, poctivý, pracovitý, sůl země, jak se říká.

Je to trošku zapeklité, což? Živly, jak máme tendenci uvažovat o nich dnes (jednoduše), se nám malinko vytrácí. (Přiřazení živlů k postavičkám lze pozorovat pod jejich nohama!)

Pokračujme v rytino-zhlížení dále:

Opět Cholerik, výbušný muž s mečem, štítem a se lvem.

Sangvinik, rozverný s lyrou a kozlíkem žužlajícím hrozen vína. Typicky si zde vybavím spojení „větřík mu čechrá vlásky“

Flegmatik, opatrný a pomalý, s želvou se hřeje u dýmajícího ohně v krbu, nad něčím evidentně dumá.

A Melancholik se sovou, kočkou, pytlíkem peněz, nohy má na podložce tvaru krychle.

Je to zvláštní, jako bychom se zde bavili víc o alchymických projevech živlů (horký, suchý, studený, vlhký…). Důležitá jsou zde ovšem právě ona pro středověk logická přiřazení živlů!

Ohnivý, cholerický temperament byl vždy symbolizován mečem – zbraní, která je vykonavatelem té nejhrubější agrese a vzplanutí. Sangvinický, vzdušný temperament lze vídat třeba jako hrající si mladé lidi, rozvernost, veselí a pitky – když se podíváte na rytiny související s Venuší, bude vše jasné. Právě pro svou rozvernost by se zde ke vzduchu, nebo lépe řečeno sangvinickému temperamentu! hodily kalichy! Flegmatický typ byl typicky obchodníkem, pomalým a rozvážným. Když se podíváte na to, jakou podobu mají mince v marseillských balících a srovnáte je s rytinami námořnických kompasů, nestačíte žasnout. Moře, to byl obchod, a obchod, to byla prosperita. No a melancholik byl typicky sedlák, pěstitel rostlin a chovatel dobytka, řemeslník, člověk hrubější, neopracovaný a pro zemi plodný, stejně jako ty hole v tarotu.

Zas a znovu je třeba si uvědomovat, že současné zacházení s tarotem je čistě nové, s ikonografickou tradicí příliš nesouvisí. Zrovna právě živly, podobně jako kabala, byly tarotu přiřknuty na základě určité sémanticko-syntaktické podobnosti. To je velmi důležité! Ale ještě důležitější je zkoušet hledat podobnosti další! A pokud tarot vznikl kdesi v renesanci, pak mám důvěru v takové řazení, které je oné době mnohem bližší a méně abstraktní…

K malým kartám (jejich insigniím) je docela užitečné přistupovat jako k předmětům symbolizujícím určitý typ chování a lidské aktivity. Pak ani není potřeba trvat na určitém živlovém řazení, některé situace mohou podporovat jinou strukturu než jiné.