Taroteilles / Tarotales

… příběhy tarotu marseillského s vervou a vorvaněm (tarot[mars!]eilles / taro-tales)

Posts Tagged ‘imaginace

Marseillský tarot a meditace

leave a comment »

Ve spojitosti s tarotem se často setkáváme s používáním rozličných (a leckdy roztodivných) imaginativních postupů. Nejčastěji se pracuje s (aktivní) imaginací ve spojitosti se symbolizmem přisuzovaným „tradičně“ té které kartě. Samozřejmě, samy o sobě karty žádný zvláštní význam krom toho zjevného nemají.

smileys-chaplin-hitler

Marseillský tarot nám však dovoluje neskonale víc. Oproti moderním konceptům a formám karet totiž disponuje velkou mírou ikonicity*. Za sebe bych ikonicitu popsal jako schopnost vázat významy. Čím konkrétnější máme v umění vyjádření, tím méně významů obvykle na sebe dokáže vázat. Když se podíváte na základního smajlíka, máte jasno, o co se jedná. Přidejte tomu smajlíkovi knírek. Je to Hitler, nebo Chaplin? Přidáním konkrétního vizuálního prvku tak došlo k zúžení pole významů, snížení ikonicity. Když přidáte patku nebo buřinku, jste v podstatě u konce, asociace bude u drtivé většiny lidí naprosto jasná a předvídatelná. Čím více konkrétního, tím méně možností.
* Díky Enriquezovi za použití tohoto pojmu právě u tarotu. Číst zbytek příspěvku »

Výklad karet jako práce s narativem

leave a comment »

Tarot se jako formální a vizuální systém používá v mnoha podobách, a to především v umění a v různých formách psychoterapie, ať už tím máme na mysli rozličné jednoduché introspektivní, meditační a imaginační techniky na jedné straně, nebo širší kontext terapeutických sezení na straně druhé. Je používán jak terapeuty, z kterých se tak stávají vykladači, tak samotnými vykladači, z kterých se tak často stávají terapeuti. O tom, jak je třeba opatrnosti v obou případech, tenhle článek není. Jen na to nesmíme nikdy zapomínat. (Současně ponechávám stranou širší komentář k časté námitce skeptiků týkající se skutečnosti, že vážně! pracujeme s náhodnou sekvencí karet. Stačí jen poznamenat, že to vůbec nevadí, protože není nutné tvrdit, že fabulovaný příběh postaviček na kartách jakkoli odráží skutečnou situaci. S takovou premisou se povětšinou dávno nepracuje. Mnohem častěji je výchozím bodem otázka podobná otázce: Jak vnímám svoji situaci v kontextu vykládaného příběhu? atp. Takové hledisko velmi často vytváří napětí podobné duševním stavům např. při vnímání uměleckých děl – a ty jsou často cestou k velmi účinnému „problem solvingu“ nebo emoční katarzi.)

Možnost metaforického propojení sekvence karet (nebo výkladového obrazce) s nějakým příběhem je v současnosti prakticky samozřejmostí bez diskuzí. Právě ona bývá na práci s tarotem oceňována vůbec nejvíc, a to bez ohledu na to, zda výklad provádíme na základě bohatých kulturních, ezoterních a spirituálních korelací, nebo vizuálních symetrií samotných karet.

karty-203_upravena_pro_web Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

17 října 2016 at 19.28

Stylistická cvičení | Raymond Queneau

leave a comment »

Raymond Queneau z posledně představeného OuLiPa (tedy oulipeián) napsal knížku z názvem Stylistická cvičení (dvojjazyčně Volvox Globator, 2012). Její hlavní náplní je neustálý popis téhož z mnoha různých perspektiv. Na velmi banálním a krátkém příběhu (vlastně dvou krátkých chvilek) naprosto fádní situace, která se odehrává cestou autobusem a chvíli poté, dokáže rozehrát skutečný vír hledisek. A tak jednou cestu popisuje čistě věcně, jindy poeticky, subjektivně, objektivně atd. přes všechny možné varianty, jazykové i kompoziční permutace.

Tím se samozřejmě opět můžeme inspirovat.

atouts_09

Číst zbytek příspěvku »

Oulipo, šuple pro tarot tak akorát (literatura jako tarot v textu)

with one comment

Ouvroir de littérature potentielle neboli Dílna potenciální litaratury je sdružení převážně literátů, kteří svá díla tvořili a tvoří na základě různých „formálně ustavených systémů“ (hnutí bylo založeno ve Francii roku 1960 [Raymond Queneau a François Le Lionnais]). Jeho členem byl i mnou dříve zmíněný Italo Calvino. Ten si pro svou známou knihu Hrad zkřížených osudů vybral jako „formální systém“ právě tarot. Toto literární hnutí dotahuje tvorbu za hranice možného – zmíněné systémy povyšuje na základ tvorby, čímž se vymaňuje z obvyklého důrazu na pouhou nápaditost a autentičnost – naopak, taková věc, která autora zdánlivě formálně svazuje, se stává výsostným generátorem inspirace.

Georges Perec

Ač to zní velmi učeně, nebylo by na tom snad ani nic tak zásadně zvláštního, kdyby fígle, které členové Oulipa ve svých dílech používali, nebyly až šeredně podobné tomu, co nám dovoluje tarot svou grafickou „provázaností“. Samotná oulipovská literatura často těžila z homofonií, anagramů, palindromů, metafor a jiných jazykových kliček (což tak trochu připomíná neustálé re-kombinace karet, nápadné a přece jemné podobnosti, opakující se vzorce apod.). Některá oulipovská díla jsou pak svojí konstrukcí, vtipem a kvalitou doslova výjimečná – například Georges Perec, jeden z vůbec nejlepších tvůrců, sepsal svůj 300stránkový román  La disparition (1969) bez jediného použití písmene e, které je ve francouzštině snad nejužívanější literou. Zajímavé je, že si toho údajně zpočátku docela dlouho nikdo nevšiml (jedná se o tzv. „lipogrammatic novel“, lipogramatický text je takový text, ve kterém je záměrně vynechán jeden nebo více znaků). Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

29 listopadu 2012 at 11.30

anagrafon – stroj na mletí trumfů

leave a comment »

LE FOL – LE BATELEVR – LA PANCES

BARET NA PANV
NOC BALETV
PES RAFE
CESTA VOLNA
FORTEL
TELO PANA
VOLBA
TELLVČíst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

13 listopadu 2012 at 10.27

‚DENARIZAC™, lék na potíže s realitou (pilule a mince)

leave a comment »

Druhá nekonečná cesta od literárního k imaginárnímu

1) velký dukát na výhonku
2) výhonek pod dukátem
3) kompas
4) kolotoč s koníky
5) terč
6) bomba
7) staré hodiny
8) 2 důstojné manž. páry
1) dva denáry ovinuté stužkou
2) cashflow
3) milenci v objetí
4) sdílení hodnot
5) tanečníci
6) kladka
7) dáma s boa

Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

6 listopadu 2012 at 8.35

Výklad karet jako pocit (vizuální focusing)

leave a comment »

Metodě, pro kterou tady neustále horuju, se většinou na zahraničních fórech říká intuitive reading. Nesouhlasím. Intuice s tím nemá co dělat. Jde hlavně o pozornost a klid.

Obecně se doporučuje učit se vykládat karty nejprve s pomocí trumfů. Celkově platí, že nejde jen o učení se, ale o volbu. Někteří tarologové používají výhradně trumfy. Někdy si tu a tam přidají pro cvik malé karty, jindy zase experimentují pouze s malými, bez trumfů. Cvičí to představivost. Když si po dvou týdnech s malými kartami zkusíte pracovat pouze s trumfy, je to jako tarot na steroidech – pozornost je zostřená. Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

24 října 2012 at 11.22