Taroteilles / Tarotales

… příběhy tarotu marseillského s vervou a vorvaněm (tarot[mars!]eilles / taro-tales)

Posts Tagged ‘o Duši

Vonný kalich

leave a comment »

monstranceZdeněk Neubauer ve svých Podivuhodných setkáních uvádí velmi zajímavou věc ve vztahu k legendě o Grálu. Velmi půvabně poznamenává, že západní tradice se vlastně dá rozdělit podle látky příběhů na světlou (apoštolskou) a tmavou (jaksi tělesnou). Zatímco první je věcí čistou, světelnou a vzdušnou, druhý typ v sobě nese pozůstatky mnohem starších tradic našeho vlastního území (Evropy) a je z něho cítit spojitost se zemí.

Když čtete v legendách o hledání Grálu pasáže, kde se o Grálu „přímo mluví“ (ve skutečnosti vždy jen v náznacích a metaforách), je zajímavé povšimnout si velmi konkrétně popisované prožívané tělesné slasti, když je Grál přítomen. Tak trochu to připomíná poznámky o ráji v Islámu (kde každý bude mít ty nejkrásnější ženy a jídla, kolik se mu zachce). Grál voní jako všechna koření světa a poskytuje tu nejlahodnější krmi na světě, kdo je s Grálem, nikdy nestrádá, vždy má co jíst, je věčně sytý. Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

22 dubna 2009 at 13.18

První sníh

leave a comment »

first_snowV knize Sen a podsvětí (James Hillman) se uvádí, že sníh a led byly pro staré Řeky synonymem krajiny duše (nebo spíš podsvětí, kde duše přebývají). Pokud se ve snu objevuje sníh nebo jednoduše zimní krajina, podle Hillmana se dostává naše duše do „svého živlu“ (stejně tak pokud ve snu třeba jíme zmrzlinu – dá se soudit, že naše současná životní situace je duši skutečnou potravou).

Pro většinu z nás je sníh (krom vzteklých řidičů) synonymem zimy, Vánoc, vzpomeneme si na koulování, sněhuláky, sáňky, lyžování, moderní zhýralci na snowboard nebo podobné vylomeniny. Tradičně je zima tématem zklidnění, stáhnutí se (mízy), přípravou na nový cyklus (z hermetického hlediska začíná cyklus roku vlastně zimním slunovratem).

Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

18 listopadu 2008 at 14.35

Architektura a Design

leave a comment »

Tato dvě slova v současnosti budí obdiv – veletrh střídá veletrh, dech se tiše tají nad ladnými křivkami a chladem materiálů. Hodně lidí se domnívá, že tyto dva termíny nějakým způsobem souvisí s uměním. Na to se dá odpovědět dost těžko. Pokud umění pokládáme za to, co vychází z duše, na jeho moderních směrech a vývoji vidíme v jistém smyslu podobu současného lidství. Umění se vždycky pokládalo za něco, co se vypínalo nad člověka, něco, co tvořilo samotný vrchol kultury a dané doby, vlastně jejich tresť.

Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

24 října 2008 at 10.34

Zasláno do o Duši, povzdechy

Tagged with , , ,

Mlžná rána

leave a comment »

Máme tu podzim a s ním přichází jeden z nejtajemnějších jevů – mlha. Mlha je pro mě víc kvalita, než nějaká věc, jev. Mlha dává většině míst nádech tajemna, vše se stává neostrým, nejasným, tvary se rozplývají a matou. Asi proto je mlha odjakživa dávána do souvislosti s motivy jiných světů a přechodu k nim. Stačí si vzpomenout na Meyrinkova Golema a Athanasiovo tápání v mlze Zlaté uličky. V mlze se skrývají často místa mimo prostor a čas. Světy zemřelých, místa povstvávající na jediný okamžik hrdinova zasvěcení a pak zase mizící.

Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

8 října 2008 at 9.36