Taroteilles / Tarotales

… příběhy tarotu marseillského s vervou a vorvaněm (tarot[mars!]eilles / taro-tales)

Posts Tagged ‘recenze

Tarology (b(oo)k)

with one comment

A je to tady. Konečně jsem pořádně dostal do rukou a měl šanci se zevrubněji podívat na Enriquezovu Tarologii, kterou vydal koncem minulého roku v Eyecorner pressu.

Z naprosté většiny je to kniha složená z příspěvků Enriqova blogu (příspěvky tím pádem zmizely).

Jak se dalo čekat, je to kniha svým způsobem bojácnému zájemci těžko přístupná. Odkazuje hlavně na práci s anagramy a analogiemi stejně jako optickou rovinu karet. Hodně zajímavá je velmi tučná kapitola, která vykládá příběh trumfů na základě tvaru liter, z nichž se skládá název té které karty. I z nápisu LLBATELEVR se toho dá vyložit netušeně mnoho. Někdy možná tenhle způsob hry také přiblížím.

Paradoxně ještě více než karet si kniha všímá jazyka a jeho schopností odhalovat skryté souvislosti. Částečně to někdy připomíná hledání tajných zpráv v novinách. Staví hlavně na francouzštině a angličtině. Aplikace na češtinu samozřejmě možná je, každá řeč ovšem logicky vyžaduje trochu odlišný přístup (každá řeč má své výrazné specifikum).

I když je to kniha obtížná, rozhodně extrémně silně doporučuji. Je to totiž úvod do tarotu jako laboratoře významů. Spolu s knihou se lze dotknout naprostého okraje tarotového světa, okraje, na kterém končí tarot a začínáme my sami. Je to kniha demaskující naše zvyklosti, naše přesvědčení a náš styl myšlení ve vztahu k tarotu, a dělá to často neskutečně vtipným způsobem. Vlastně dost prakticky předvádí, jakých nesmyslných veletočů je naše mysl schopná, když si umane věnovat se nějaké věci.

Určitě se však vyplatí upozornit na to, že se nejedná o referenční příručku nebo učebnici.

Trochu mi je líto, že se nedá pořídit elektronické vydání pro Kindle (papírová verze bude v mém případě asi velmi rychle opotřebovaná). Ještě že znám bezva knihaře.

(Update 4. 8. 2017 – je to kniha, kterou musím číst alespoň jednou ročně!)

***** 5/5

Enriquez, E.: Tarology. New York: Eyecorner press, 2011. 240 s.

http://www.amazon.com/Tarology-Enrique-Enriquez/dp/8792633129
http://www.eyecornerpress.com/enrique-press.pdf

Written by Honza Hejzl

10 října 2012 at 8.17

Tři balíky, které stojí za hřích

9 komentářů

Nedá mi to, abych stručně nepředstavil balíky, které používám a které považuji za ty jediné pravé a nejlepší. Všechny tři vznikly v době, kdy byla tradice kartiérů a předávání umění výroby karet ještě živá. Vše, co vzniklo po nich, jsou vlastně jen nepovedené kopie (a moderní bastardy). Z pečlivého srovnávání lze zjistit, že karty vyráběné po roce cca 1715 jsou již jen trochu horší nápodoby, které často zapomínají zobrazovat to, co staří mistři považovali nějakým způsobem za důležité.

# 1 / numero uno

Jean Noblet* – tento balík vzniká někdy kolem roku 1650 v Paříži. Z rozborů symboliky se zdá, že se jednalo o větev, která byla vlastně souputníkem větve hlavní, tedy té, ze které vzniká pozdější balík Dodalův. Jedná se o menší karty, jejichž ztvárnění je půvabně jednoduché. Je znát, že se jedná o karty pro lid. Karta FORCE (X•I) zobrazuje u ženiných nohou medvěda! Medvěd je lvem Evropy. Může se tedy jednat o typické ztvárnění motivu, než se pořádně začalo s africkou kolonizací. Karty jsou malé, s hranatými rohy.

*Jména kartiérů jsou pseudonymy, jejichž výběr se řídil např. skutečností, jestli je výrobce z města či venkova. Venkovští mívali jméno Jacques, městští právě Jean. Dá se předpokládat, že vlivem prostředí se u takových kartiérů vzájemně lišily i některé motivy na jednotlivých kartách.

Číst zbytek příspěvku »

Written by Honza Hejzl

27 září 2012 at 14.26