Taroteilles / Tarotales

… příběhy tarotu marseilleského s vervou a vorvaněm (tarot[mars!]eilles / taro-tales)

Základní pravidla výkladu tarotu (Enriquez)

leave a comment »

Pro výklad tarotu toho moc nepotřebujete, pokud si tedy nelibujete ve vonných tyčkách, meditační muzice a křišťálových koulích a nestojíte si za vírou, že Vám karty v balíku mixuje nějaká vyšší moc, která potřebuje oběť v podobě kousku masa nebo mantry.

Stačí balík karet, prostor, kam je položíte, a prostředí, kde přímo neřve sbíječka. Ve zbytku si vystačíte s dvěma základními pravidly:

1) Všechny vzájemně si podobné prvky odkazují na to samé.

2) Všechny prvky, které se nacházejí na kartě v tom samém místě (horní levý roh, střed, spodek karty), jsou ve vzájemném vztahu.

Ano, a to je vše. Samotný výběr asociací a podobenství se automaticky zúží tématem, na které se ptáte nebo o kterém uvažujete.

Na první kartě je mladík velmi zvědavě zkoumající zakrytý kalich. Bum, eso Holí všechno změní. Z mladíka je najednou stařec, který kalich používá jako lucernu, kterou svítí na cestu. Nebo je to třeba prázdná plechovka, kterou se právě chystá odhodit, protože už je k nepotřebě, on má něco lepšího. V ruce má místo čapky hůlku, která mu slouží k podpírání a hledání jistoty na cestě. Eso Holí se tak stalo důležitým prvkem v proměně mladého zíravce na starce plného zkušeností. Už není fascinován Kalichem, už ho používá a vládne mu, nebo ho přímo odhazuje a spokojí se jen s hůlkou. Eso Holí je na středu, tedy v pozici Teď. Může například představovat zkušenosti či události, které budou na závěr k velkému prospěchu. Oba se dívají vlevo, tedy ve směru historie a introverze. Zatímco mladík něco zkoumá nezrale, stařec už se může začít otáčet do světa a budoucnosti (za ním je zatím prázdno), nebo uvažovat o vlastní historii ve světle zkušeností, které už jsou mu vlastní.

Spojitosti:

mladík = stařec
kalich = lucerna
klacek = hůlka

Spolu s hledáním spojitostí, analogií, také odhlížíme od některých prvků, které v daném kontextu nemají váhu, nejsou platné a tudíž ani potřebné:

Žena na první kartě vzhlíží k budoucnosti s trochou křeče. Za každou cenu potřebuje něco, čím by udržela medvědu tlamu otevřenou, snad nějakou rozpěrku, aby se mohla podívat, co je uvnitř. Tu nachází v klacíku na Čtyřce Kalichů. Na poslední kartě se již ohlíží zpět, klacík si drží jako žezlo a v ruce třímá drahocennost, kterou našla medvědovi ve chřtánu. Klacík se tak stává opět středem, který hraje v příběhu velkou roli, nakonec je z něj čestné žezlo, které směřuje vpravo, čímž bude dál sloužit budoucnosti. Určitě by se daly najít i další připomínky, kalichy v tomto příběhu však vůbec nejsou důležité stejně tak jako třeba klobouk. Umístěním na kartě by se určitě dalo uvažovat o levém horním kalichu jako o pozdější minci. Z více věcí si žena vybírá jen jednu (vytrhává medvědu jeden zub, který díky klacku našla).

Spojitosti:

žena v klobouku = žena s korunkou
větévka = žezlo
(levý horní kalich = mince)

Na „malých kartách“ se podobnosti samozřejmě hledají mnohem hůř, zdánlivě se není čeho chytit. A přece to jde právě díky možnostem abstrakce (od-hlížení). Zde vidím jako hlavní spojitost „obkroužený předmět“, jádro problému může představovat kalich uprostřed na levé kartě. Ten se najednou stává mečem, okolní kalichy jsou proměněny v ostří, vše se stahuje, tvary mizí, květy se zmenšují, je tu nějaká krize? Meč míří vzhůru, jádro chce ven. Na poslední kartě tu máme zase kalich. Tentokrát má otevřenou cestu vzhůru, podpírán dalšími dvěma kalichy. Je toho tu méně než na začátku, ale je to důležitější. Krize přispěla k volnosti, respektu a hodnotě ústředního kalichu. Zatímco na první kartě je to všemi obletovaný synáček, po střetu s rodiči má najednou cestu do světa volnou, jakkoliv to je teď dramatické (meče v pozici TEĎ). Celý tvar najednou dává smysl, děj se ujasňuje, funguje to. Zde také vidíme funkci přiblížení oddálení: poslední karta jakoby byla jen jinak přiblíženou kartou první, díváme se jen od středu dolů…

Spojitosti:

ústřední kalich = ústřední meč
mandala z květů = mandala z ostří
nežnost z první karty = nežnost poslední
pohyb meče nahoru = pohyb kalichu nahoru

[ Syn už to s nimi nemohl vydržet, pustili ho tedy na zkušenou. ]
[ Vztah se stal příliš pohodlným, je třeba vyčistit vzduch. ]
[ Kolektiv se rozhádal kvůli nováčkovi, teď už ho berou a uznávají. ]
[ Z původních záměrů toho moc nezbylo, o to jsou však nosnější. ]

Written by Honza Hejzl

31 srpna 2012 na 11.02

Napsat komentář