Taroteilles / Tarotales

… příběhy tarotu marseilleského s vervou a vorvaněm (tarot[mars!]eilles / taro-tales)

Narativní poetika a psychologie

leave a comment »

Na první pohled by se mohlo zdát, že jednoduchá vyprávěcí čtení není možné a lehké použít při výkladech, které mají za cíl mapovat či promlouvat o problémech týkajících se psychiky. To je samozřejmě omyl, protože optické verše můžeme vztáhnout ke všemu, co jen trochu známe. Pokud tedy víme, na co se ptáme a vyznáme se třeba jen trochu v psychologii, často narazíme na hezkou ukázku.

Narcis, sobec, neurotik – není zde důležitý typ poruchy jako její možný vznik. Na první kartě vidím jedináčka obklopeného rodinou nebo hračkami. Na druhé přiblížení spodní části první karty, které mi připomíná, kolik vlastních neprožitých ambicí do dítěte rodiče vkládají, svou péčí (náznak tvaru srdce ze stonků rostlin) ho v podstatě poškozují a dusí. Na poslední kartě vidím emočně labilního jedince (bledý a naštvaný) zvyklého pouze vyhrávat nebo vyžadujícího maximální pozornost (přitom je pořád nespokojený). (Samozřejmě můžeme vidět i velmi zdravého jedince, kterému se dostalo velmi dobré podpory od všech, záleží na úhlu pohledu a našem dotazu.)

Emoční vazba k matce – typický problém mužů obecně. Všimněte si, jak postoj vítěze na první kartě kopíruje celkové gesto karty prostřední. Mladík je vskutku vítězem, a to v napodobování všeho, co dělá, dovolí nebo přikáže maminka. Výsledkem je nekonečně trpělivá přizpůsobivost receptivního měsíce na kartě poslední. Tam také vidíme nekonečnou touhu (psi toužebně vyjí) po matčině přízni.

Emoce musí ven – Na první kartě vidíme repliku tvaru provázků poutajících malé satyry k podstavci čerta. Meč ukazuje vzhůru a napodobuje pozici ďáblovu, svou špičkou jakoby protínal blánu našich obran, která ho vězní uvnitř. Na prostřední kartě vidíme ve figurce čerta tedy poukaz k něčemu, co má velkou sílu a mělo jít ven, něco, co by si mohl člověk uvědomit. Straší ho to, poutá, ovládá, diktuje mu. Hlavní je zde ovšem to ven. Poslední karta nám pak ukazuje efekt takového aktu. Po ďáblu zbyly květiny, ze spoutaných satyrků jsou dvě svobodné „žížnivé čáry“ směrem vzhůru, letí si volně jak raketa. Z tvaru provázků zbyly jen neškodné lístky.

Written by Honza Hejzl

21 září 2012 na 15.25

Napsat komentář